Vítězství nad chronickou bolestí - Peter Przekop

Vítězství nad chronickou bolestí jsem si chtěla přečíst proto, že jsem tak nějak očekávala, že se tu dozvím o různých druzích bolesti v různých částech těla, a že v ní najdu série na ně zaměřených cvičení a případně i nějaká doporučení týkající se jídla. Všechno je ale jinak. Hlavní myšlenkou knížky je konstatování, že chronická bolest sama o sobě je nemocí. A že chronickou bolest prožíváme v mozku a způsob, kterým jsou interpretovány signály vedoucí z těla do mozku, ovlivňuje naše mysl. Bolest tedy každý prožívá jinak. Utrpení často vzniká proto, že nevíme, jak zpracovat náročné životní události a zprostit se jich. V důsledku toho vzniká stres. A jestliže neumíme zpracovat silné emoce, může jejich somatická složka (negativní emoční energie) zůstat v těle a může se stát prvopočátkem problémů s chronickou bolestí.

Podstatná část knihy pojednává právě o tomhle. Člověk se tu dozví, jak funguje mozek, co znamená jeho neuroplasticita, jak a proč vzniká stres a jaký je rozdíl mezi tím akutním, který je zdravý, a chronickým, který může mít na organismus velmi devastující dopad. Čím častěji je stresová reakce vyvolána, tím obtížnější je vypnout ji. Důsledkem je, že se tělo dostane do zánětlivého stavu, který začne negativně ovlivňovat kardiovaskulární systém, dochází ke snížení imunity, objevuje se úzkost, nespavost, deprese, zrychlení stárnutí – to všechno vyvolává další stres a vzniká začarovaný kruh. A právě chronický stres autor spojuje s chronickou bolestí, jejíž prapůvod se může skrývat i ve velmi dávných negativních zážitcích. Tohle je ústřední téma knihy a autor ho pojednává ze všech stran a velmi podrobně. Ale všechno to zní velmi logicky a člověk postupně začne tušit, že žádná tělesná cvičení v knize nenajde.

Bolest je nemocí těla, mozku i mysli. Tělo můžeme posílit, ale v konečném důsledku je třeba změnit mozek a mysl, a to aktivním přístupem, pomocí cvičení z druhé části knihy. Na sebe navazujících 18 „cvičení“ je spíš určitou formou meditace, cvičením všímavosti a práce s dechem. Člověk by si tu měl postupně osvojit techniky, které aktivují přirozené léčivé schopnosti těla. Naučit se pozorovat vlastní myšlenky bez posuzování, takže i bez užití negativních schémat. Uvědomovat si svoje pocity a emoce jakoby zvnějšku, očima někoho druhého. Pak zapojit všímavý pohyb, pozornost zaměřit především na oblasti s chronickou bolestí.

Druhá, pokročilá část cvičení je zaměřená na práci s energií, kdy by se člověk měl naučit vnímat vlastní tělo jako energetické pole. K tomu autor, sám lektor cvičení čchi-kung, doporučuje právě toto cvičení, jehož praktikováním by člověk měl postupně dojít do stadia, kdy je schopen pocítit, že se v některých oblastech jeho těla zadržuje negativní energie (a sídlí tam chronická bolest), a tam směrovat dech. A nakonec by se měl naučit využít schopnosti vlastního těla energii přemísťovat a zbavit se té, která souvisí s jeho těžkostmi a bolestí. Ze všech cvičení by si měl vybrat ta, která bude cítit pro sebe jako nejpřínosnější. Ta by měl praktikovat až do konce života: „Přestaňte soudit. Začněte žít vyvážený život. Dovolte si vyléčit se.“

Začít s cvičeními v knize a postupovat od jednoho k druhému znamená vystoupit z komfortní zóny a začít dělat věci, které nemusí být příjemné, spíš naopak. Osvojit si jednotlivé techniky bude nejspíš trvat minimálně několik týdnů, možná pár desítek minut denně. Ovšem doktor Peter Przekop už tímhle způsobem pomohl spoustě lidí, takže to pravděpodobně funguje. Ten, jehož život chronická bolest ovládla natolik, že se se svými bolestivými emocemi vnitřně ztotožnil, by v jeho metodě mohl ucítit novou naději a jeho motivace k provádění uvedených cvičení by tedy mohla být hodně silná. Myslím si ale, že pokud nemá žádnou předchozí zkušenost s meditací nebo podobnými technikami, určitě by se mu na téhle cestě hodil nějaký lidský průvodce – mně se zdají být hodně mimo sféru mého uvažování a nahlížení na vlastní pocity, a na jejich dlouhodobé provádění bych asi neměla trpělivost.

Celosvětově je chronickou bolestí údajně postiženo 1,5 miliardy lidí, ve Spojených Státech se týká 110 milionů obyvatel, a z nich přibližně polovina s ní má vážný problém. Lékaři se ji pokoušejí tišit předepisováním léků proti bolesti, často opioidů, které se ale hodí spíš pro tišení akutní bolesti a často na nich může vzniknout závislost. Metoda Petera Przekopa jde na věc úplně jinak, od pacientů ovšem vyžaduje velkou míru spolupráce a vlastní aktivity. Rozhodně tedy není pro každého – ovšem ten, kdo si tyhle techniky osvojí, získá trvalou životní vyrovnanost a naučí se všímat si signálů vlastního těla. Už vždycky se bude umět postavit stresu, a tím bude proti vzniku chronické bolesti bojovat preventivně.

Vítězství nad chronickou bolestí vydalo nakladatelství ANAG v roce 2018.