CUKR. Zkažený svět aneb od otroctví k obezitě  James Walvin

CUKR.jpg

Nikdy mě nenapadlo dívat se na cukr jako na hybatele lidských dějin. I to otroctví v názvu knížky jsem brala jako nadsázku, a uvnitř čekala pojednání o cukru jako potravině a o důsledcích závislosti na sladké chuti. A ono tam samozřejmě je, jenomže ty důsledky nejsou zdaleka jen zdravotní – cukr totiž má v širších souvislostech na svědomí mnohem víc, než jen zkažené zuby, velká břicha a nejrůznější onemocnění.

Vodítkem k tomu, co se ve 250stránkové knize skrývá, je už samotný medailonek Jamese Walvina – není to ani lékař, ani odborník v oblasti přírodních věd, ani nutricionista. Walvin je autorem mnoha knih o otroctví a dějinách moderní společnosti, neboli je historikem profesně zaměřeným především na tuto oblast, byť nejspíš s velkou afinitou k cukru. Před tím, než napsal svoji první knihu, strávil dva roky na jamajské cukrové plantáži, kde pro ni shromažďoval materiál.

Převážná část téhle knihy pojednává o devastujících společenských a ekologických důsledcích rostoucí poptávky po cukru. Pojednání obsahově zajímavé, ale celé mi to přišlo dost neuspořádané a v textu jsem se často ztrácela. Myšlenky se často opakují, čísla by toho řekla mnohem víc, kdyby byla sestavená do přehledné tabulky nebo grafu. Sice jsem se spoustu věcí dozvěděla a došly mi leckteré souvislosti, ale prostě jsem čekala něco trochu jiného – historický kontext sice rozhodně ano, ale ne v takovém detailu, a uvítala bych víc prostoru věnovanému praktické části věci.  Jenomže jak už bylo řečeno, James Walvin je historik. Z mojí strany jde prostě o špatný výběr knihy.


Knihu vydalo nakladatelství  ANAG v dubnu 2019