OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Úvodní stránka » RECEPTY » Fougasse

Fougasse

Tak dlouho jsem dělala focacciu, až jsem nakonec zjistila, že to je vlastně fougasse :). I když možná to není úplně pravda, protože oba tyto druhy plochého chleba jsou velmi variabilní a jeden druhému se velmi podobá. Focaccia je ale spíš italská, zatímco fougasse pochází z Provence. Já focacciu chápu jako tlustší a nakynutější, a fougasse jako spíš tenčí a křupavější placku. Každopádně oba druhy mohou být jen z mouky a vody ("chleba chudých"), případně olivového oleje, ale většinou se ochucují přídavkem rozmarýnu, rajčat, oliv, ančoviček, sýra a asi i lecčím jiným. Mně vyhovuje přidat strouhaný parmazán v kombinaci s čerstvým rozmarýnem -  těsto sice méně vykyne, ale výsledek je chuťově úžasný.  Pro vykynutí se v některých receptech používá sušené droždí, jinde čerstvé a setkala jsem se i s použitím kvasu. 

Potřebujeme:

  • 300g polohrubé pšeničné mouky (případně lze 100g nahradit celozrnnou špaldovou)
  • 5g soli
  • balíček (40g) čerstvého droždí
  • 3g cukru
  • 20 + 10g olivového oleje
  • 50g parmazánu, nastrouhaného
  • 150-180ml vody
  • čerstvý rozmarýn podle chuti
  • sůl, nejlépe vločková, na posypání

Postup:

  1. Droždí, cukr, vodu (150ml) a lžíci mouky smícháme v misce a cca 10 minut necháme na teplém místě vzejít.
  2. Vzešlý kvásek smícháme ve větší míse s moukou, olejem (20g) a solí a zpracujeme těsto, ručně nebo v robotu. Těsto je zpočátku lepkavé, postupně ale zpružní a na omak bude hebké. Pokud bude těsto hned zpočátku naopak tuhé (záleží na vlastnostech použité mouky), tak ještě přidejte trochu vody. 
  3. Část rozmarýnu nasekámte na menší kousky.
  4. Do již hotového těsta postupně zapracujeme veškerý sýr a nasekaný rozmarýn.
  5. Připravené těsto přikryjeme utěrkou a necháme v teple vykynout - mělo by zhruba zdvojnásobit svůj objem.  V závislosti na okolní teplotě a x dalších vnějších faktorech to bude trvat zhruba půl hodiny až hodinu.
  6. Začneme předehřívat troubu na 220°C a rovnou si do ní dáme plech, na kterém se fougasse bude péct.
  7. Vykynuté těsto ještě znovu prohněteme a na pečicím papíru nebo nepřilnavé fólii do trouby z něj navlhčenými prsty vytvarujeme placku (tu potom i s papírem přesuneme do trouby na rozpálený plech). Já ji dělám vysokou asi centimetr, ale výška je volitelná; jen je jí potřeba přizpůsobit dobu pečení. A taky čím nižší vrstva, tím křupavější výsledek. 
  8. Zformovanou placku svrchu potřeme zbylým olejem a posypeme solí a rozmarýnem.
  9. V teple necháme těsto ještě trochu vykynout.
  10. Mezitím si na dno trouby připravíme nejlépe menší pekáček, případně kovovou misku, a v konvici cca 2 deci vroucí vody.
  11. Vykynuté těsto i s pečícím papírem/fólií přesuneme do trouby na rozpálený plech, do připraveného pekáčku na dně trouby rychle vlijeme vroucí vodu a rychle zavřeme troubu. Po cca pěti minutách odvětráme.
  12. Pečeme celkem asi 20 minut, těsto je ale potřeba hlídat, a doba pečení závisí i na jeho výšce.
  13. Fougasse/focacciu je nejlepší jíst ještě zatepla, vydrží ale i do druhého dne.

Výživové hodnoty na 100g:

Kcal: 333, bílkoviny: 10,7g, sacharidy: 49,7g, z toho cukry: 1,1g, tuky: 10,3g.

Poznámka:

Proč doporučuji vločkovou sůl? Je jasné, že chuťový vjem z něčeho, co je posypané jemnou solí versus tou hrubozrnnou, je odlišný. Mně je tedy mnohem příjemnější narazit na velký krystalek. Ale ty krystalky si většinou v puse nenecháváme úplně rozpustit a spolkneme je. A spotřeba soli u nás je všeobecně vyšší (většinou výrazně), než se doporučuje (zhruba 5g denně, což je množství odpovídající jedné zarovnané čajové lžičce, a těch 5 gramů zahrnuje nejen sůl do jídla námi vědomě přidávanou, ale i tu, kterou obsahují veškeré kupované potraviny a pokrmy). Takže vločky soli jsou rozumným kompromisem. Jazyk detekuje slanou chuť a užije si velkou vločku, ta se ještě v puse rozpustí - celkový dojem dokonalý a příjem soli v mezích.